Zlato

shutterstock_112621262

Zlato, latinsky aurum, je jedinečným kovem s mimořádnými vlastnostmi. I proto je nestarším známým drahým kovem. Je typické svojí žlutou – zlatou barvou, která může nabývat různých odstínů.

Zlato vyniká odolností vůči vnějším vlivům, nejenom rezavění. Je také odolné vůči kyselinám, zásadám nebo solím. Je rozpustné pouze v lučavce královské (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové) a směsích kyanidu. Zlato má bod tání 1064 °C a bod varu 2600 °C. Má vysokou specifickou hmotnost, kilogram zlata se vejde do krychle o hraně 3,75 cm. Jde o velmi tvrdý, ale také tvárný kov.

Zlato v historii lidstva

Zlato se těží již několik tisíc let. Dokladem je honosný zlatý šperk sumerské královny Šubad, který je starý přes 5 tisíc let.

Obrovské zlaté poklady byly objeveny také v hrobkách egyptských faraónů. Neskutečných 9 tun zlata v podobě majestátné rakve, sarkofágu, trůnu a nespočtu mýtických sošek a skvostných šperků skrývala hrobka Tutanchamona, vládnoucího ve 14. století před. n. l.

shutterstock_249012631

Zlatem se však obklopovali také jihoameričtí Inkové. Ti zlato využívali při stavbě paláců. Nosili ho nejenom jako šperky, ale dokonce se do zlata oblékali.

Zlato od pradávna neslouží jenom pro krásu, ale i pro zdraví. Dnes se s ním běžně setkáváme ve stomatologii, v minulosti se zlatem zkoušela léčit třeba tuberkulóza, později revmatismus či nádory.

Zlato je v historii lidstva uchovatelem hodnot, v řadě společností a kultur sloužilo jako platidlo. Zlaté mince se razily například ve starém Řecku a Římě, rozkvět zaznamenaly především ve středověké Evropě. První zlaté dukáty v Čechách vydal Jan Lucemburský ve 14. století, následoval ho Karel IV. i další velcí vladaři. Tím posledním byla Marie Terezie.

Zlato se stalo také základem moderního měnového systému. Psal se rok 1717, když byla stanovena pevná cena jedné unce ryzího zlata na 4,89 libry. Hodnota měny se tak definovala množstvím zlata (tzv. Zlatý standard). Trh se zlatem se uvolnil až v roce 1971, aby se zlato stalo investiční příležitostí.

Zlato je všude kolem nás

Přestože je zlato jedním z nejoceňovanějších kovů, v přírodě se vyskytuje téměř všude. Přirozeně ho však najdeme převážně ve směsích, například se stříbrem, mědí, platinou, palladiem nebo rhodiem.

V zemské kůře je průměrně 0,0035 g zlata na tunu horniny. V mořské vodě může být až 5 g zlata na metr krychlový vody. Zlato je součástí hornin či vody, ale také jedním z minerálů, který se nachází v mnoha živých organismech. Zlato se vyskytuje i v měsíčním prachu nebo v meteoritech.

Dle odhadů je v současné době vytěženo asi 100 tisíc tun zlata, 50 % z toho má podobu šperků. Přes 90 % z celkového objemu zlata bylo vytěženo až po roce 1848, kdy se začalo těžit v americké Kalifornii. Každým rokem se přitom vytěží dalších 200 tun.

Zatímco ještě počátkem století se těžilo v nalezištích s koncentrací zlata 15 g na tunu horniny, současné technologie umožňují těžit i z hornin s obsahem kolem 1 g zlata v tuně matečního materiálu.

V jižní Africe se dnes zlato těží i z hloubky dosahující 3 km. Právě v JAR, také v Rusku, Kanadě, USA nebo Austrálii se nalézají největší naleziště zlata. Dnes se však zlato těží ve více než padesáti zemích světa.

Zlato se dříve rýžovalo i v Čechách, například na Otavě nebo Vltavě, dolovalo se ve Zlatých horách, v Kašperských horách a na Jílovsku. Těžba přitom sahá až do dob Keltů. Ti zde z natěženého kovu mj. vyráběli mince.

Druhy zlata

Zlato je jistě tím nejoblíbenějším kovem pro výrobu šperků. Staří Egypťané zlato využívali v původní podobě, tak, jak ho našli. Nešlo proto o ryzí zlato, ale zejména o kombinaci zlata a stříbra, tzv. elektron nebo také bledé zlato.

Ryzí zlato má typickou žlutou barvu. Je však měkké. V současném šperkařství se proto používá v podobě slitin, zejména v kombinaci se stříbrem a mědí. Ryzost zlata se označuje v karátech, kdy 1 karát značí 1/24 zlata v obsahu slitiny.

Zlato se ve šperkařství míchá s jinými drahými či obecnými kovy jako je stříbro, měď, zinek, palladium, mangan, nikl, kadmium aj. Konkrétní složení se odráží také v barvě zlata. Nejznámější je žluté zlato, existuje však také v různých barevných odstínech jako tzv. barevné zlato. Základní žluté zlato mění stříbro, palladium či nikl do bíla (hovoříme pak o bílém zlatu). Měď dává zlatu červený nádech (červené zlato, růžové zlato), kadmium pak nádech do zelena.

shutterstock_131427398

 

Nebyl nalezen žádný komentář