Syntetické vs. přírodní drahokamy

Syntetický vs diamant

Pojem syntetický nemusí vyvolávat právě pozitivní dojem. V případě drahých kamenů však nejsou ty syntetické pouze méně kvalitní napodobeninou nebo náhradou. Syntetické i přírodní drahokamy pocházejí ze stejného nerostu, mají stejné chemické složení a také stejné fyzikální vlastnosti. Na první pohled vypadají stejně. V chemickém či fyzikálním pojetí jsou tak i syntetické drahokamy pravé. V čem se tedy liší?

Jak se liší?

Přírodní drahokam se v nitru mateční horniny postupnou krystalizací utváří po tisíce až miliony let, musí mít příhodné podmínky pro vznik a nakonec je nezbytné ho i najít a vydolovat. Syntetický drahokam zdaleka nemá tak dlouhý a dramatický vývoj. Není dílem přírody. Vzniká v laboratoři, kde se napodobují přírodní podmínky vzniku kamene a doslova se zrychluje čas. Rozdíl mezi syntetickým a přírodním drahokamem je v původu.

Moderní alchymie

Drahokamy přitahují lidskou pozornost od pradávna. Lidé se také od pradávna snažili ke drahokamům dostat všemi možnými způsoby. Dříve se užívaly nepravé imitace kamenů, například v podobě barevných sklíček. Oblibě se těšily i tzv. dublety, kdy se dva kusy přírodních drahokamů stmelovaly v jeden větší. Dnes jsou dostupné mnohem kvalitnější alternativy.

Přestože se o to pokoušeli mnozí středověcí alchymisté, vyrobit drahokam nedokázali. Povedlo se to až relativně nedávno, díky rozvoji chemie, mineralogie, materiálových věd a moderních technologií.

Otcem syntetických drahokamů byl francouzský chemik, moderní alchymista Auguste Verneuil. Verneuilova metoda se dodnes uplatňuje pro výrobu syntetických rubínů, safírů, spinelů či dalších drahokamů. Ty vznikají z jemně práškové suroviny ve speciálním písku. Tato prášková hmota se doslova přetavuje v drahý kámen pomocí kyslíkovodíkového plamene.

V laboratorních podmínkách však nevznikají jen syntetické formy přírodních kamenů. Zrodila se zde dokonce celá paleta materiálů, které v přírodě vůbec nenajdeme. Pokud jde o ryze syntetické kameny, mají zejména technické využití. Mezi syntetické drahokamy, které nemají svůj přírodní protějšek, však patří i syntetický zirkon – kubická zirkonie, oxid zirkoničitý nebo jen krystal CZ. Ten v současnosti patří ve šperkařství, pro svoji tvrdost, jiskřivost a dostupnost, dokonce k těm nejužívanějším kamenům vůbec. Rozhodně jde o nejoblíbenější syntetický kámen šperkařů.

Dokonalá krása

Syntetické drahokamy jsou oproti těm přírodním dostupnější a pochopitelně také levnější. Při precizním zvládnutí technologie se také pyšní svojí dokonalostí. Syntetické drahokamy nabízejí dokonalou krásu, dokonalou čirost a dokonalé barvy takřka na přání. Nemají žádné nežádoucí příměsi, nejsou zakalené, nenajdeme na nich praskliny. Vady jsou typické pouze pro přírodní kameny. V tom však spočívá také výlučnost a vzácnost přírodních kamenů. Každý kus je nenapodobitelný originál.

Příroda je jednoduše krásná ve své nedokonalosti a dokonalost je dílem syntetickým. I přesto má každý drahokam své osobité kouzlo, ať již jde o přírodní nebo syntetický. Třpytivý skvost zkrášlí šperk, kde je usazen, a jistě svému majiteli přináší potěšení. Záleží na tom, co od něho očekává a také na tom, jaké má možnosti.

Nebyl nalezen žádný komentář