Stříbro

5N6K0321

Stříbro, latinsky argentum je ušlechtilým kovem, který je charakteristický světlou, stříbřitě bílou barvou. Patří k drahým kovům, které vynikají vysokou chemickou stabilitou. Ostatním kovům však vévodí především v tepelné a elektrické vodivosti. Proto nachází široké praktické využití.

Lesk a mystická krása stříbra se nedílně pojí také se šperkařstvím. Je oblíbené i v ezoterice, bývá spojováno s energií Luny. Ne náhodou se užívá výraz stříbrný Měsíc.

Stříbro se dobře odlévá a zpracovává. Má nižší teplotu tání a ryzí stříbro je dokonce tvrdší než zlato. Jeho výhodou je také kujnost. Z kilogramu stříbra je díky této vlastnosti možné vykovat až 2 km dlouhý kovový vlas. Nejtenčí stříbrné plátky mají tloušťku jen 0,002 mm. Hned po zlatě je stříbro nejlepším kujným kovem. Spolu se zlatem je také nejoblíbenějším drahým kovem pro výrobu šperků, a nejstarším drahým kovem vůbec. Historie stříbra a zlata jsou propojeny.

Stříbro v historii

Nejstarší opracované kusy stříbra mají odhadem 5 – 6 tisíc let. Stříbro si oblíbili již staří Babyloňané, kteří je využívali pro výrobu šperků. A nejenom to. Od počátku bylo stříbro i nositelem hodnoty.

Vysokým podílem stříbra vynikalo i zlato starých Egypťanů, tzv. elektrum. Také staří Řekové a Římané využívali slitiny zlata a stříbra. Ze stříbra se právě ve starém Římě údajně razili také první stříbrné mince.

Stříbrné mince se pak objevovali ještě dlouho ve středověku. U nás se začaly razit v podobě stříbrných denárů v 10. století, které jsou dodnes považovány za jedny z nejkrásnějších mincí. Od 14. století se pak razili pražské groše. V 16. století se významným dolem a mincovnou stal Jáchymov. Odtud pocházejí stříbrné mince vážící unci a nazývané tolary. Zkomolením tohoto slova pak vznikl název americké měny dolar. Ten byl zaveden v roce 1785 právě v podobě stříbrné mince, tehdy existoval společně s mincemi ze zlata. Stříbrné mince se v USA přestaly užívat v oběhu až v roce 1969.

shutterstock_281209133

Stříbro se v minulosti jako platidlo užívalo i v surovém stavu na váhu, kdy se sekalo, resp. „rubalo“. Odtud se také vyvinulo označení současné ruské měny rubl.

V současnosti se setkáváme jenom s historickými a pamětními stříbrnými mincemi. Přesto je stříbro téměř všude kolem nás, zdaleka se nejedná pouze o šperky. Stříbro se hojně využívá v letectví, zbrojním průmyslu či elektronice. Je základem moderních nanotechnologií a v neposlední řadě pro své antibakteriální vlastnosti slouží také v lékařství.

Stříbrné doly

Antické stříbro mělo původ zejména v Indii, Persii a ve Španělsku. Ve středověku se začala využívat i naleziště v Sasku, Tyrolsku nebo v Čechách (Jáchymov, Kutná Hora, Kolín, Příbram, Jihlava, Havlíčkův Brod, Český Krumlov aj.). S objevením Ameriky se však hlavní světové zdroje stříbra přesunuly na nový kontinent. K dominantním producentům stříbra dodnes řadíme Peru a Mexiko.

Až dvě třetiny vytěženého stříbra přitom představují vedlejší produkt při těžbě jiných kovů. Stříbronosné rudy jsou zinkové, olověné, niklové nebo měděné. Stříbro se v přírodě vyskytuje také spolu se zlatem. Nejbohatší stříbrnou rudou je argentit s obsahem přes 80 % stříbra, dále proustit a pyragyrit.

Ryzost stříbra

Z technologických či estetických důvodů se stříbro jen zřídka uplatňuje ve své ryzí podobě. Také v klenotnictví se využívají slitiny stříbra, které často obsahují podíl mědi. Obsah stříbra vůči dalším kovům ve slitině určuje čistotu, tzv. ryzost stříbra.

Ryzost je ukazatelem, který definuje hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině, většinou se udává v tisícinách (1/1000). Čisté stříbro má ryzost 1000/1000. Ve šperkařství je nejrozšířenější stříbro o ryzosti 925/1000, tedy slitina s 92,5 % obsahu stříbra.

Ryzost stříbra se někdy uvádí také v lotech. Loty definují počet dílů stříbra v celkových 16 dílech. Ryzí stříbro má tedy 16 lotů. Lot je však také hmotnostní jednotkou, která se využívá v Rusku. 1 lot je v hmotnostním vyjádření 12,797 g.

shutterstock_82517686

Nebyl nalezen žádný komentář