Barevné zlato

shutterstock_216718657 (1)

Ve šperkařství se setkáváme nejenom s klasickým žlutým zlatem, ale i s jeho rozličnými barevnými variacemi. Barevné zlato může mít různou ryzost, ve špercích se nejčastěji užívá zlato o ryzosti 14 a 18 karátů. Jde o slitiny zlata a dalších kovů. Ani žluté zlato ve špercích není čistým kovem, kvůli tvrdosti se k němu přidává stříbro, měď či další kovy.

Číst článek
Nebyl nalezen žádný komentář

Žluté zlato

fianl zlato

Ryzí zlato má typicky zářivě žlutou barvu. Ve šperkařství se však užívá žluté zlato, které vedle čistého zlata obsahuje i další příměsi. Čisté zlato je totiž pro šperky příliš měkké. Příměsi mu dávají tvrdost, často i odstín. I přes různé barevné variace (bílé zlato, červené zlato, růžové zlato, zelené zlato aj.), je žluté zlato ve špercích tím nejoblíbenějším.

Číst článek
Nebyl nalezen žádný komentář

Zlato

shutterstock_112621262

Zlato, latinsky aurum, je jedinečným kovem s mimořádnými vlastnostmi. I proto je nestarším známým drahým kovem. Je typické svojí žlutou – zlatou barvou, která může nabývat různých odstínů.

Zlato vyniká odolností vůči vnějším vlivům, nejenom rezavění. Je také odolné vůči kyselinám, zásadám nebo solím. Je rozpustné pouze v lučavce královské (směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové) a směsích kyanidu. Zlato má bod tání 1064 °C a bod varu 2600 °C. Má vysokou specifickou hmotnost, kilogram zlata se vejde do krychle o hraně 3,75 cm. Jde o velmi tvrdý, ale také tvárný kov.

Číst článek

Nebyl nalezen žádný komentář

Vývoj šperkařství

vyroba_sperku

Prvopočátky z kostí, lastur a hlíny

Šperky jsou staré údajně jako lidstvo samo. Člověk měl nosit šperky dokonce ještě dříve, než začal nosit oblečení. Nejstarší šperky pocházejí z doby asi sto tisíc let před naším letopočtem. Jde o šperky z mušlí. Prvopočátky šperkařství jsou spojeny právě s přírodními materiály, vedle lastur to byl i kámen, hlína, také zvířecí kosti, zuby apod.

Číst článek
Nebyl nalezen žádný komentář